Proměnlivě svá, to jsem celá já. A vy taky :-)

09.03.2019

Malé zamyšlení nad přirozenou ženskostí a jak je důležité jí přijmout. 

Dnes jsem si během jízdy v autě z nějakého důvodu vybavila dávno zasunutou vzpomínku na to, jak jsem se v období počínající puberty donekonečna zlostně zaobírala filozofickou otázkou, jak se mám tedy dobře poznat (- rozumějte, kdo jsem já?), když jsem pořád pod vlivem hormonů, měsíce, menstruačního cyklu... (a ten mě štval ze všeho nejvíc :-D) 

Pamatuji si tu zoufalou zlobu, že to nemůžu ovlivnit, a že tedy nevím, kdo vlastně jsem. Teď, o mnoho let později, jsem sice bohatší o pár zkušeností ale pořád vím, že nic nevím. Ale přece - Už jsem se přestala tak úporně zlobit a dívám se na věc s přijetím toho, že TO VŠE JSEM JÁ. Úhel pohledu je velice důležitý. 

Nyní vidím svojí přirozenou cykličnost, proměny, a nacházím v tom všem naopak nekonečné množství poloh sebe sama a vím, že je to tak v pořádku. Protože jsem ŽENA. 

Jsem emoční, živelná, divoká, ale i jemná, pečující, podporující, podporu potřebující, jsem panna, milenka, matka i stařena. Jsem čarodějka, kněžka, ...a mnohem více. A jsem na to hrdá. 

Vím, že když jsem v té, či oné fázi, že brzy se přehoupnu zase jinam a to mě baví. Je to tak kreativní, jako sama podstata ženy. Je tam hravost, ale i pravidelnost. Jsme dokonalým koktejlem všeho. Jsme vším. Zakoušíme plnou paletu emocí, chování, zkušeností, mění se i naše tělo. Stejně jako v sobě máme světlo, máme i stín, jsme jin a jang, muž i žena. Jsme naprosto vším. A to najednou. Není to úžasné?

Krásné, vědomé prožívání sebe sama vám přeji, vaše Pavlína :-)

PS: ženská zamyšlení a sdílení na všechna možná témata můžete sledovat virtuálně na fb duhový strom, ve fb skupině Moudré ženy z Vysočiny a nebo ještě lépe živě na ženských kruzích