Proč je dobré být Ženou a UŽÍT SI TO.

24.06.2018

Umíme si my ženy ještě vlastně užít, že jsme tak boží?  :-) 

Nebo se pořád jen snažíme, usilujeme, budujeme, bojujeme - a vlastně se měníme v muže...? Ale bacha, tady číhá jedno velké nebezpečí.

Několikrát za sebou jsem se teď setkala se situací, ze které jsem vyšla jako trubka, protože jsem byla sama sebou a nezachovala se jako ostatní. Je to všechno o aktuálních situacích a oblasti, ve které se pohybujete. Ale zarážející je, že se my ženy umíme celkem slušně vzájemně podrazit.

Takový rozhovor, kde začínáte větou: "Ano, byla jsem doma s dětmi, a bylo to to nejlepší, co mě mohlo potkat. Je to obrovský dar, však brzy sama uvidíš, jak si to taky užiješ." A druhá žena na to: "Hm, tak to nevím, budu chvátat hned do práce, aby ze mě nebyla taková vymatlaná blbka jako to vidím všude kolem..."

No, tak to je pecka... To jako fakt? Kam se poděla hrdost, sounáležitost, vzájemná podpora? - Atributy, které stále hlásám do světa, snažím se spojovat ženy, a dodávat jim vědomí sebe sama. 

To proto jdu touto cestou, proto pracuji na sobě a sdružuji ženy kolem sebe, proto pořádám ženské kruhy. Abychom v co největší míře pochopily a uvědomily si vlastní výjimečnost a hodnotu. Abychom se zase navrátily k pravdě - jsme totiž překrásné, dokonalé, jsme všechny bohyně a dárkyně a nositelky života a pradávné ženské moudrosti. Jsme láska, cit. Jsme dcery, panny, milenky, matky, moudré stařeny, vědmy...

Jen některé z nás na to zcela zapomněly. Stále ale věřím, že právě teď je ta doba, kdy se velký počet žen začíná dívat do svého srdce, a probouzejí se k poznání. Zatím třeba zlehounka, ale i to stačí. Krůček po krůčku se vydat na cestu za probuzením svého ženství. Za pochopením svých darů.

Uvědomme si ještě jednu důležitou věc. Žena ve svojí jemnosti, vnitřní síle, spojená sama se sebou, je v mužských očích dokonalá. On cítí, jak moc je pro něho důležitá, protože díky její ženskosti se on stává více mužem. Čím víc jde ona cestou ženy, tím víc je on "nucen" jít cestou pravého muže. Je zde přímo cítit ten soulad, to vzájemné spojení mužského a ženského. Nastolení rovnováhy.

Chová-li se žena jako muž, (to znamená, že není v souladu se svou podstatou), muž si dříve nebo později uvědomí, že druhého muže k sobě doma nechce. A nebo se sám začne měnit v ženu. Jako by si vyměnili role. A to potom narážíme na takový ten fenomén mužů/ne-mužů. O tom jste už určitě slyšely. A kdo za to může, že muži jsou zženštilí? ...ženy, které zapomněly na svou jemnost. A na známé : " ty máš svaly, já mám čáry.." :-)

A tak milé ženy, nabádám vás, nechte vyniknout svou jemnost, krásu, dovolte mužům být muži. Pečujte o sebe, rozmazlujte se a denně si opakujte: jsem bohyně !!

PS: a pak mi můžete napsat, co na to váš muž :-)