Jak jsme na tom ve srovnání s předky?

15.01.2017

Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak jednoduchý a přitom vnitřně bohatý by mohl být náš život, kdybychom ho dokázali ŽÍT? ... 

...Možná vám to teď zní jako hloupá věta, ale myslím tím: zdá se vám, že opravdu ten náš vzácný život žijeme, nebo jen přežíváme? Bohužel bych se asi v mnoha a mnoha případech klonila spíše k tomu druhému. Kolik jen zbytečností nás ovádí od skutečného bytí. Jak jen jsme si tu naší relativně krátkou a nesmírně rychle utíkající chvilku na světě dokázali zkomplikovat...Náš svět je natolik zrychlený, že nemáme čas vlastně na nic. Na rodinu, na práci, na koníčky, na lásku... jen přebíháme z jednoho do druhého a dohromady jsme vlastně celkem nešťastní, protože se to prostě nedá stihnout !

Naši předkové se za ničím nehnali, na zprávu, jakkoli důležitou čekali klidně měsíc, dva, i déle.. jejich čas plynul jinak. Řídili se přírodou, věděli, že nemá smysl nic uchvátat. Dělali vždycky jednu věc, ale zato pořádně - netěkali mezi stovkami zajímavých možností, jako my dnes. A ruku na srdce - kolik z nás umí něco opravdu dokonale?

Velmi mne těší, když kolem sebe (ale i v sobě) pozoruji tendenci lidí vracet se k moudrům našich předků. Znovuobjevování starých dobrých řemesel, receptů na vaření, způsobu obdělávání půdy a celkově hospodaření s úctou z přírodě.. Že bychom se konečně po dlouhé době zase probudili? Jestli ano, tak byl opravdu nejvyšší čas. Je třeba se řádně zamyslet a začít dělat věci vědomě, s láskou k přírodě a k našim dětem.